Masaryk Tomáš Garrigue

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7.března 1850 v Hodoníně. Jeho otec pracoval jako kočí na císařských statcích, matka byla kuchařka.

Masaryk se učil kovářem, ale později nastoupil na gymnázium a po maturitě (1872) nastoupil do Vídeňské univerzity na filosofickou fakultu (ukončil ji 1876).

Po ukončení univerzity odjel Masaryk na cesty (Itálie, Německo). V Německu strávil na univerzitě v Lipsku jeden rok. Zde v červnu 1877 poprvé spatřil svoji budoucí manželku Charlottu Garrigue, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku.

Masaryk po návratu do Vídně chtěl co nejrychleji získat docenturu a tím se finančně zajistit. Dostal však zprávu o Charlottině zranění. Masaryk se okamžitě vydal na cestu do Ameriky, kde se pak 15.3.1878 oženil. Novomanželé se brzy vrátili do Vídně a Masaryk v září 1878 habilitoval. Ve své práci se zabýval problémem sebevraždy a vzbudil s ní velký ohlas.

V květnu 1879 se Masarykovi narodila první dcera Alice, o rok později syn Herbert a roku 1886 syn Jan. Finanční situace jej donutila hledat lépe placené místo. To Masaryk našel na Pražské univerzitě a proto se přestěhoval 1882 do Prahy s celou rodinou. V lednu 1897 je Masarykovi udělena řádná profesura, do té doby přednáší s mimořádným jmenováním.

1883 založil Masaryk časopis "Athenaeum" a na jeho stránkách na sebe Masaryk poprvé významněji upozornil. Časopis zpochybnil pravost údajně starobylých českých literárních památek - Rukopisů zelenohorského a královédvorského, které byly považovány za kulturní a politické sebevědomí starých Čechů. Tak vyvstal střet, který postupně přerostl v celonárodní aféru, kde proti vědeckým argumentům stál vlastenecký cit a národní politika.

V roce 1885 Masaryk publikoval své hlavní filosofické dílo "Základové konkrétné logiky: Třídění a soustava věd".

1887 jel Masaryk do Ruska, kde diskutoval s Tolstým; znova navštívil Tolstého v letech 1889 a 1910; odmítl jeho učení o neodporování zlu.

Masarykovo poslanecké období
Masaryk se postupně stal uznávanou českou autoritou a roku 1891 byl zvolen za mladočeskou stranu do parlamentu ve Vídni. 1903 ale dobrovolně odstoupil. Mimo jiné nesouhlasil s příliš tvrdým až radikálním prosazováním českých zástupců a vnitrostranickými půtkami.

Okolo roku 1900 vypukly v Čechách vášnivé protižidovské nálady, které vyvrcholily soudním procesem s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem. Ten byl obžalován z vraždy dvou křesťanských dívek a byly proti němu vznášeny často vymyšlené a ničím nepodložené obvinění připomínající spíše čarodějnické procesy z dob inkvizice. Masaryk prosadil, že případ Hilsnera nebyl posuzován rasisticky, ale že proběhl formou nezávislého soudu.

V roce 1907 se Masaryk stal opět poslancem vídeňského parlamentu, a to za realistickou stranu, k mandátu mu pomohli také sociální demokraté. Poslancem pak byl Masaryk až do počátku první světové války, celkem dvě volební období. V této době Masaryk podnikl svoji třetí cestu do Spojených států amerických.

V letech 1909 – 11 po anexi Bosny-Hercegoviny ostře kritizoval zahraniční politiku Rakousko-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem

První světová válka
Po vypuknutí války byl Masaryk již známou českou osobností, ale neměl zatím valný politický vliv. Rozhodl se přidat na stranu spojenců a 1914 odjel z Rakouska-Uherska. V Paříží založil spolu s Benešem a Štefánikem Československou národní radu. Mezitím se v Rusku a Francii formovaly československé vojenské jednotky. V Rusku byla československá legie v konfliktu s bolševiky, kteří sabotovali její cestu do Francie; českoslovenští vojáci kontrolovali celou železniční magistrálu mezi Uralem a Vladivostokem a podle instrukce Spojenců prodlužovali svou vojenskou přítomnost na Sibiři. Tím si vysloužili češi velké uznání, které českým představitelům usnadňovalo další jednání.

Masaryk jednal s vládami Anglie, Ruska a Spojených států a podařilo se mu prosadit poválečné roztržení Rakouska-Uherska a vznik samostatného státu čechů a slováků. 14.října 1918 se Masaryk stal předsedou prozatímní československé vlády, o 4 dny později ve Washingtonské deklaraci vyhlásil samostatnost československého národa a 14.listopadu Tomáše Garrigua Masaryka v jeho nepřítomnosti zvolilo Revoluční Národní shromáždění prezidentem nové republiky.

Po válce
Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil triumfálně do Prahy. Jel přes republiku vlakem a dělal časté zastávky na kterých ho lidé nadšeně vítali. Na Hradě přednesl své první poselství k Národnímu shromáždění. Zahájil je slavným citátem z Kšaftu Komenského, že "vláda věci Tvých k Tobě zase se obrátí, ó lide český".

Nový československý stát to ale neměl lehké. Zahrnoval území Čech, Slovenska a Podkarpatské Rusi, mluvilo se v něm ale také polsky, maďarsky a hlavně německy. Zdaleka ne všichni občané si vlastní stát plně přáli.

V roce 1920, 27. května, byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem podle nové československé ústavy - do funkce prezidenta byl pak zvolen ještě dvakrát, v roce 1927 (27. května) a v roce 1934 (24. května).

Po nástupu Hitlera k moci Masaryk ještě v roce 1934 přijal prezidentskou kandidaturu - komunisté tehdy kandidovali Klementa Gottwalda - ale již v příštím roce v prosinci na svůj úřad abdikoval. Novým prezidentem byl zvolen Edvard Beneš.

Masaryk zemřel 14 září 1937 na zámku v Lánech. Jeho pohřeb dne 21. září se stal velkou manifestací zármutku.