Gottwald Klement

Klement Gottwald se narodil 23.11.1896 v Dědicích, byl synem chudé zemědělské dělnice. Vyučil se ve Vídni truhlářem. V letech 1915-18 byl vojákem rakousko-uherské armády. V létě 1918 z armády Gottwald dezertoval a po 28.říjnu 1918 dva roky sloužil v Československé armádě.

Od roku 1926 pracoval na pražském sekretariátu KSČ, předtím byl funkcionářem komunistické strany na Slovensku. V české KSČ nesouhlasil s jejím vedením a spolu s dalšími stejně smýšlejícími se dostal na V.sjezdu KSČ v únoru 1929 do vedení strany (bylo mu teprve dvacet tři let). Gottwald byl tehdy zvolen generálním tajemníkem.

Gottwald byl v tvrdé opozici vůči tehdejší československé vládě a Československo jako stát považoval za výplod imperialistické světové války. KSČ Gottwald a jeho příznivci formovali v duchu sovětské zahraniční politiky. 21.prosince 1929 dokonce Gottwald vystoupil na půdě poslanecké sněmovny Národního shromáždění s projevem, který mimo jiné obsahoval věty: "A my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry... Přejde vás smích!". Tehdejší demokratické strany v čele s Masarykem považovaly Gottwaldovy stoupence za šiřitele fašismu.

Po vypuknutí druhé světové války v listopadu 1939 Klement Gottwald emigroval do Sovětského svazu. Celou válku se držel na straně SSSR, nejprve jako Hitlerův spojenec a pak jako jeho nepřítel. Gottwald si uvědomoval šanci, kterou mu válka připravila a připravoval si půdu pro pozdější převzetí moci v Československu. Dost mu k tomu pomohlo i to, že Beneš o poválečném uspořádání vyjednával spíše s SSSR a Stalinem než se západními mocnostmi (Beneš západu po Mnichovské zradě příliš nevěřil). Gottwald si ale z Benešova velvyslance v Moskvě Fierlingera učinil svého donašeče a "trojského koně" mezi sociálními demokraty. Zajistil si i budoucího "nepolitického" ministra národní obrany Ludvíka Svobodu. V něm čeští komunisté v sovětské emigraci shledali vhodného muže ke "spojeni československé vojenské slávy s velkou věci Sovětského svazu".

V prosinci 1943 se Gottwald dohodl s Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Národní fronta a Košický vládní program byl z velké míry Gottwaldovo dílo a usnadnil Gottwaldovi později snadnější převzetí moci.

Po válce se Gottwald vrátil do Prahy 10.května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty. V poválečných volbách 26.května 1946 komunisté zvítězili a 2.července se Klement Gottwald stal předsedou vlády.

V letech 1945 až 1947 se Gottwald stylizoval do role rozvážného státníka a budovatele republiky. Uklidňoval rolníky, že "u nás kolchozy nebudou", živnostníkům sliboval jistoty pro jejich podnikání. Zároveň už od léta 1945 nechal budovat své agentury v nekomunistických stranách. Z jemu nejvěrnějších komunistů byl budován bezpečnostní aparát, který na partnery v Národní frontě sbíral kdejakou informaci, aby je později mohl zavřít do kriminálů. Gottwaldovi lidé ovládli jednotné odbory i jednotnou organizaci mládeže.

Na podzim 1947 měl již Gottwald dost moci, držel pod palcem armádu a ostatní bezpečnostní složky a stále byl velmi populární politik. Nyní si již ale opoziční politikové nebezpečí uvědomovali ale zmohli se jen na chabý odpor ve formě demise dvanácti ministrů vlády v únoru 1948. Prezident Beneš jejich demisi přijal a vytvořením nové vlády pověřil Gottwalda. Jeho vláda sepsala novou komunisticky orientovanou ústavu (Ústava 9. května), kterou ale Beneš odmítl podepsat. Beneš byl již ale na pokraji sil a o měsíc později, 7.června roku 1948 abdikoval. Gottwald se prezidentského úřadu chopil 14.června 1948.

Po Gottwaldově nástupu zavládla v Československu totalita a v zemi začali rozhodovat o všem důležitém sovětští poradci. Mimo jiné radili při násilné kolektivizaci zemědělství, v tom jak si zajistit poslušnost budoucích generací štěpováním správné výchovy již ve školství i v tom jaký průmysl by mělo Československo mít. Nejdůležitější pro ně ale byla armáda a bezpečnostní složky. Pomocí vykonstruovaných procesů bylo posláno na smrt více než 200 lidí a přes 100 000 lidí bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení. Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s R.Slánským.

Klement Gottwald zemřel brzy po návratu ze Stalinova pohřbu 14.3.1953 v Praze. Bezprostřední příčinou smrti byla prasklá výduť srdeční aorty. Na post prezidenta nastoupil po Gottwaldovi Antonín Zápotocký.