Povětroň

(poprvé vydáno 1934)

Do nemocnice přivezou těžce zraněného muže, který se zřítil v bouři s letadlem. Pilot letadla je mrtev, pasažér je ve velmi špatném stavu, není možné ho ani identifikovat. Tento případ tajemného neznámého zaujme bezpochyby nejen pacienty,ale i lékaře. Pokládají si otázku, z jakých důvodů letěl v tak špatném počasí, co ho k tomu vedlo. Odpověď se snaží nalézt tři osoby: jeptiška, jasnovidec a básník. Své poznání sděluji lékaři.
Jako první přichází k jeho lůžku přichází jeptiška. Má sen, ve kterým se jí zdá o zraněném, jak vypadal ve skutečnosti a že ji vypráví svůj život, od dětství až k dospělosti. Letěl kvůli lásce k jedné dívce.
Druhý příběh vypráví jasnovidec. Snaží se proniknout do duše a vědomí zraněného. Po velké námaze pronikne do jeho vědomí a jeho vyprávění se velmi shoduje s příběhem od jeptišky. Akorát liší motiv k letu. Podle něho byl zraněný chemikem, který vynalezl nějakou sloučeninu, ale veřejnost se mu vysmála. Po několika letech se dovídá, že „jeho“ sloučeninu vynalezl někdo jiný a vydává ji za svou. Chce světu ukázat, že vynálezcem je on a tak spěchá velmi rychle a proto letí letadlem. Zřítil se proto, že už by stejně nemohl nic dělat.
Básníkovo vyprávění se opět velmi podobá s předchozími příběhy.

U všech 3 verzích se jedná o subjektivní pravdu každého z nich. Ale tu pravou pravdu se nikdo druhý nemůže dozvědět, jsou to pouhé dohady. Pokouší se o rekonstrukci života dle vlastní fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka.